Obecní symboly

Návrh

znaku a vlajky

 pro obec

RYCHNOV NA

MORAVĚ

autor:

Mgr. Jan Tejkal

HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, 713 00 Ostrava-Heřmanice

e-pošta: j.tejkal@volny.cz

Tvorba nových obecních (městských) symbolů:

Podle platné právní úpravy mohou obce a města disponovat vlastními obecními (městskými) symboly, to znamená znakem a vlajkou (praporem). Pokud obec (městys, město) nemá historický, řádně udělený, či tzv. vydržený znak či vlajku, má právo požádat prostřednictvím Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o udělení symbolu (resp. symbolů).

Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně  pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat těsný významový vztah znaku a vlajky obce k lokalitě, jíž mají reprezentovat.

Existuje několik základních tématických okruhů, jimiž se tvorba nového znaku a vlajky může inspirovat. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího znamení, jehož předností je transparentnost a široká srozumitelnost symbolů, nebo o navázání na historické pečetní či razítkové symboly obce, které do značné míry stanoví obsah nových symbolů a jež je vhodné zejména proto, že zachovává kontinuitu původních předheraldických a nových heraldických a vexilologických symbolů obce.

Nelze-li adekvátně aplikovat princip mluvícího znamení, nebo není-li možno nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li pečetní obraz nevhodný - například vzhledem k jeho heraldicky neúnosné složitosti - k přepisu do znaku a vlajky obce, připadá v úvahu alternativní komplex námětových regionů - například symbolické vyjádření místního světce jakožto patrona obce, odkaz na význačné události nebo pověsti

a mýty v dějinách obce, připomenutí erbovních motivů někdejších feudálních majitelů obce či příslušného panství, poukaz na specifické historické či současné řemeslné a jiné pracovní aktivity obyvatel obce, nebo vykreslení určitého relevantního přírodního motivu krajiny, do níž je obec zasazena, atd.atp..

Vlajka (prapor) obce nebo města by měla odpovídat podobě či symbolice obecního (městského) znaku.

Jednou z možností, jíž naplňují (a zejména v minulosti naplňovaly) především městské lokality a lokality s historickými právy města či městečka, je geometricky koncipovaná vlajka ve formě kombinace horizontálních či vertikálních pruhů a případně dalších geometrických obrazců, barevně odvozených z tinktur (tj. barev a kovů) znaku, doplněných fakultativně o některé relevantní znakové figury pro zdůraznění neopakovatelnosti každé vlajky.

Často - a zejména u lokalit bez městského statutu, kde vzniká vlajka současně se znakem – se přistupuje rovněž k tzv. opakování znaku, což znamená, že vlajka obce má stejnou či velmi podobnou figurální kompozici jako obecní znak.

  Znak obce Rychnov na Moravě:

 Návrh znaku obce se člení do sedmi variant. Všechny varianty přitom vycházejí z doloženého obrazu nejmladší historické pečeti obce doložené otiskem v roce 1787.

 Tato pečeť je vyobrazena na straně 678 a popsána na straně 679  publikace „Moravskotřebovsko Svitavsko“ vydané v rámci ediční řady Vlastivědy moravské v roce 2002 takto: „V poli kulaté pečeti o průměru 28 mm, doložené v roce 1787, štít s rostlinnými ozdobami nahoře a po bocích. Ve štítu srdce, z něhož vyrůstají tři květiny. Opis kapitálou začíná vpravo dole SIGIL. DER GEMEIN ZV . REICHNAW.“

 Na základě fotokopie otisku pečeti publikované ve Vlastivědě moravské se může zdát, že květy jsou čtyřlisté, avšak fotokopie pořízená z archivních fondů Moravského zemského archivu v Brně dokládá, že se jedná o květy šestilisté, vyrůstající ze srdce na stoncích s listy.

 Z hlediska symboliky zobrazených figur se jedná o velmi pěkný pečetní obraz s nadčasovým významem, když srdce pokládané za pomyslné centrum lidských citů představuje znamení lásky a přátelství a květy v řeči symbolů zase vyjadřují rozkvět, naději, smír, přátelství a radost jakožto hodnoty svého nositele – v tomto případě společenství lidí v obci.

 Návrh znaku obce tedy počítá ve všech variantních řešeních s převzetím této krásné znakové figury. Vzhledem ke skutečnosti, že existuje několik dalších znaků českých a moravských obcí, které figuru kvetoucího srdce obsahují, zobrazuje dále návrh znaku figurální motiv tří koulí, který je rovněž odvozen z pečetního obrazu, avšak – na rozdíl od pečeti, kde mají koule pouze dekorativní charakter – dochází v návrhu znaku k redukci počtu koulí na tři a tedy k jejich modifikaci do podoby atributu sv.Mikuláše, patrona rychnovského farního kostela, významné historické dominanty obce.

 Varianty 1-5 zobrazují popsané znakové figury v jednoduchém štítě, zatímco varianta 6 má štít tzv. polcený (tj. svisle dělený) vyjadřující polohu obce na hranici dvou historických zemí a varianta 7 zase štít doplněný o tzv. hlavu štítu (tj. vodorovný pruh u horního okraje štítu) obsahující stříbrno-červené moravské šachování připomínající jak historickou zemskou příslušnost Rychnova, tak i druhou část jeho současného úředního názvu.

 Při realizaci návrhu znaku lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty návrhu znaku od sebe liší kromě kompozičního řešení také v barevném provedení.

 Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov.

 V klasické komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy - zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá - patří do kategorie barev.

 Je tedy možno volit buď kovový štít (resp. kovové pole štítu) a barevné figury, či opačně barevný štít (resp. barevné pole štítu) a figury kovové. V obou případech je přitom vhodné zachovat co nejmenší možný počet tinktur.

 U návrhu znaku pro obec Rychnov na Moravě lze pak - při zachování popsaného pravidla - uvažovat o následujících barevných kombinacích s těmito významy:

 -červená = heraldická reflexe přirozené barvy srdce a květů,

-zelená = přirozená barva stonků,

-stříbrná + červená = tinktury šachování moravské orlice = historická moravská zemská příslušnost obce,

-modrá = barva moravského zemského znaku = historická moravská zemská příslušnost obce,

-stříbrná + červená + modrá = tinktury moravského zemského znaku = historická moravská zemská příslušnost obce,

- zelená, stříbrná, zlatá, modrá = barvy venkovské krajiny (stromy, lesy, louky, pole, vodní toky a plochy).

 Blason neboli popis variant návrhu znaku obce:

 Přijatá varianta 7:

„V modrém štítě pod stříbrno-červeně šachovanou zvýšenou hlavou srdce kvetoucí třemi šestilistými květy na stoncích s listy, vše stříbrné, provázené po stranách po jedné stříbrné kouli a v srdci červenou koulí.“

 Vlajka obce Rychnov na Moravě:

 Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku. Tuto zásadu

lze realizovat ve třech základních intencích:

 I-Přistoupením k tzv. opakování znaku (ať již k tzv. doslovnému či tzv.částečnému opakování znaku), což znamená, že se v listu vlajky objeví zcela totožné figury

ve stejné či obdobné kompozici jako ve znakovém štítu.

 II-Zjednodušením znakových figur do geometrické kombinace pruhů s totožnými barvami.

 III-Vzhledem ke konkrétnímu případu vyváženou kombinací postupů I. a II..

 V případě všech variant  návrhu vlajky pro obec Rychnov na Moravě se přitom ukazuje jako vhodné aplikovat opakování všech znakových figur - variantně doplněné například o pruhy v barvách znakových figur nebo v modifikované figurální kompozici.

 Popis variant návrhu vlajky obce:

  Přijatá varianta 7:

„Modrý list se šestinovým žerďovým pruhem tvořeným šestnácti čtvercovými poli, střídavě bílými a červenými. V listu vedle dělící linky srdce kvetoucí třemi šestilistými květy na stoncích s listy, vše bílé, provázené po stranách po jedné bílé kouli a v srdci červenou koulí. Poměr šířky k délce je 2:3.“

 Vyjádření člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky: 

 K variantám návrhu znaku a vlajky obce je přiloženo vyjádření PhDr. Ivana Štarhy z Moravského zemského archivu v Brně, člena expertní skupiny Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a garanta správnosti návrhů.  Z tohoto vyjádření vyplývá, že všechny varianty návrhu vycházejí z obecných zásad heraldické a vexilologické tvorby a mohou být tedy předloženy Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s žádostí o schválení a doporučení Předsedovi PS P ČR znak a vlajku obci udělit.

 PhDr.Ivan Štarha přitom ve svém vyjádření uvádí mimo jiné, že „… 7 návrhů znaku a vlajky obce Rychnov na Moravě plně odpovídá všem heraldickým a vexilologickým pravidlům …  Znak vychází ze staré pečeti, doložené v úředních dokumentech … Většina obcí na Moravě považovala pečetní znamení, které jim udělila vrchnost v průběhu 17. století, až do první poloviny 20. století, za svůj znak. Můžeme proto považovat začlenění znakové figury ze staré pečeti pouze za jakési uzavření staré symboliky obce, upřesněné symbolikou kostela sv. Mikuláše … Navržená barevná ztvárnění odpovídají heraldickým a vexilologickým zásadám, zůstává proto pouze na zastupitelstvu obce, kterou variantu ze sedmi navržených přijme … 

 Obecné poznámky k zásadám heraldické tvorby:

 V současné právní terminologii figuruje jako primární pojem „vlajka“. Ve vexilologické terminologii se pak hovoří o vlajce, nebo o praporu dle způsobu užití. V rámci tohoto textu užíváme právně závazný pojem „vlajka“.

 Poměr stran (šířky a délky) listu vlajky je dle metodického pokynu Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky shodný s poměrem stran státní vlajky České republiky – tj. 2:3.

 Pojmy „zlatá“ a „stříbrná“ (tinktura) u znaku nahrazují u vlajky pojmy „žlutá“

a „bílá“ (barva).

 V heraldice se pravá a levá strana popisují z pohledu štítonoše. Z pohledu pozorovatele je tedy heraldicky pravá strana vlevo a heraldicky levá strana vpravo.

 U heraldických tinktur – to znamená barev a kovů – se neudávají odstíny. Při konkrétním zobrazení platí obecné pravidlo o vhodnosti spíše tmavších a sytějších odstínů. Odstíny ve výtvarném řešení návrhu symbolů obce proto nejsou zcela závazné a lze je upravovat.

  Heraldika počítá s vysokou mírou stylizace zobrazených znakových figur. Figura by měla být jednoznačně rozpoznatelná, což ovšem neznamená, že má být zobrazena realisticky – může být například proporčně upravená tak, aby co nejvíce vyplňovala prostor znakového štítu, nebo mohou být její jednotlivé komponenty zobrazeny v upravených proporcích v závislosti na celkové kompozici znaku.

 Primární je v heraldice blason neboli slovní popis a sekundární kresebná podoba neboli vizualizace blasonu, což znamená, že stejný znak může mít několik výtvarných podob (i současně užívaných).