Rychnovský vrch

Kopec, který duní.

Poblíž Rychnova na Moravě, mezi Moravskou Třebovou a Lanškrounem, se tyčí Rychnovský vrch. Zajímavým ho činí nejen občasný výskyt jezírek na vrcholu, ale i tajemné dunění, které se kdysi tu a tam ozývalo z jeho útrob.

Už roku 1840 přijel záhadný jev zkoumat německý mineralog Glocker. Místní lidé muvyprávěli, že zvláště před bouří bývá ve směru od Rychnovského vrchu slyšet hřmění, které je však od bouře snadno odlišitelné. V kraji se dokonce říkalo: "Hora rumpluje, přijde bouřka." Místní byli přesvědčeni, že hora je plná vody. Glocker sám dunění neslyšel, vystoupil však na vrchol kopce a zkoumal tamní jezírka. Přitom zjistil, že z vodních tůní vystupují bubliny, které pokrývají hladinu jako perly. Došel proto k závěru, že za dunění je zodpovědná bahenní sopka, z níž uniká plyn.

Roku 1843 se poblíž nedalekých Třebovic hloubil tunel olomoucko-pražské dráhy a dělníci si tajemného burácení povšimli také. V podzemí bylo dokonce slyšet lépe než na povrchu. Glocker na základě těchto poznatků rozvíjel dál svou teorii "plynového vulkánu" a své závěry roku 1845 zveřejnil v odborném tisku. Jeho článek rozpoutal mezi vědci své doby rozsáhlou diskusi. Glockerovy názory byly vesměs zpochybňovány a zvukové jevy se vysvětlovaly například změnami atmosférického tlaku. V roce 1858 zkoumal Rychnovský vrch pozdější významný vídeňský geolog Tschermak. Toho zaujala především existence vrcholových jezírek ze zadržované dešťové vody, která by na kopci vůbec neměla být, vzhledem ke strmému sklonu horninových vrstev a četným puklinám na hřbetu kopce. Našli se však i další svědkové, kteří potvrdili existenci záhadného dunění.

V roce 1902 se tajemným podzemním hřměním zabýval další vídeňský geolog Tietze. Nepovažoval za správné "detonační fenomén" Rychnovského vrchu popírat, jak se asi často dělo, a pokusil se jej vysvětlit. Napadlo ho, že se v kopci možná vyskytují nějaké velké dutiny, a že dunění může být působeno pukáním nebo řícením hornin a pády velkých balvanů uvnitř těchto dutin. Uvažoval také o vlivu změn atmosférického tlaku nebo dokonce o lokálních zemětřeseních v souvislosti s tektonickými pohyby na zlomech. Nic z toho se však nepodařilo prokázat - nejspíš se o to ani žádný z vědců nepokoušel. V té době bylo ještě tu a tam podzemní dunění v kopci slýcháno. Záhadný jev zdá se definitivně vymizel počátkem 40. let minulého století. Po druhé světové válce už nikdo v okolí Rychnovského vrchu žádné "rumplování hory" neslyšel. Vysvětlit se ho nepodařilo a pravděpodobně nikdy nepodaří. Některá tajemství si země nechává pro sebe.

Dnes už málokdo ví, že jde o místo opředené dávnými zkazkami a pověstmi inspirovanými neobvyklou tvářností vrcholem kopce. Ten je totiž asi v kilometrové délce rozdvojen a ve sníženině mezi hřbety jsou mokřinové pánvičky s drobnými jezírky. Odtud kopec dostal jméno - Jezerní hora či Jezerní hřbet.

Na vrcholku prý stával ponurý zámek, který vlastnila krutá panna - čarodějka, která škodila lidem a když vypršela lhůta její smlouvy s ďáblem, propadla se i se zámkem... Dnes tu najdeme tři zarůstající bahnité pánvičky, ve kterých se občas drží voda. Největší je asi osmdesát metrů dlouhá, ale velice úzká. Příčinu vzniku jezerních pánviček je právě rozdvojení vrcholové části kopce, patrně vlivem tektonických procesů (kopec je tvořen vzpříčenými vrstvami křídových jílovcù a pískovcù), možná díky pohybu horninových blokù na příkrém svahu.
Jezírka však nejsou jedinou zajímavostí Rychnovského vrchu. V hloubi minulého století vzbudily pozornost, a to i v odborných kruzích, údaje o podivném dunění, které se čas od času ozývalo z nitra kopce. Snad šlo o procesy související s pohybem porušených vrstev nebo vyrovnáváním napětí v horninovém masívu, možná jen o sluchový přelud...

Nejvyhledávanějším místem na severovýchodním úbočí kopce je nyní kostelík v lesním úžlabí s Mariánskou studánkou. I ta je opředena pověstí, tentokrát o „léčivých“ účincích zdejšího pramene.

Zdroj:
Skořepa, Hynek: Podorlická pahorkatina - kraj tajemných kopců, Živa 6/2005.
Planetárium, magazín ze světa vědy a fantazie http://www.rozhlas.cz/planetarium/tajemnamista/_zprava/rychnovsky-vrch-kopec-ktery-duni--1022731

http://www.nature.cz/natura2000/narizeni_vlady/CZ0530149.html